Aktuálně

2018-12-13

Ve dnech 7.1.-11.1.2019 bude probíhat výměna vodoměrů. Více informací v příloze.

2018-12-05

10.12.2018 zrušeny, náhradní termín 11.12.2018 18.00-20.00

Veškeré dotazy směřujte na email spravce@rezidenceexpo.eu.

2018-10-24

Dne 25.10.2018 v dopoledních hodinách proběhne lokální průzkum fasády z vysokozdvižné plošiny.

2018-07-30

!!DŮLEŽITÉ!! PRO VÍCE INFORMACÍ ROZKLIKNĚTE


2018-07-29

Na střešní terasu byl umístěn další venkovní nábytek, 2 stoly s lavicemi a 2 samostatné lavice.

Historie domu

Hotelový dům - Residence Expo

Vážení majitelé a spolubydlící,

dovolte, abychom vám krátce představili dům, ve kterém žijete, nebo jste si koupili v nedávné době byt, i čtvrť, ve které se nachází.

Vzhledem k tomu, že se jedná o státem v roce 2001 prohlášenou kulturní památku, jste si pořídili byt ve výjimečné stavbě, která nejen že účinkovala ve světově proslulém filmu Člověk a jeho dům, hitu Kinoautomatu na světové výstavě Expo 1967 v Montrealu, ale byla především součástí experimentálního sídliště Invalidovna, které vycházelo z idejí a ideálů šedesátých let. Zřetelnou inspirací byl kromě tzv. Bruselského stylu i vizionářský potenciál Corbusierových návrhů. Dům projektovali Milan Rejchl a Josef Polák.

Názory na Hotelový dům se v minulosti různily, ale nyní, po jeho rekonstrukci, je jasné, že se jedná o bydlení v nádherné lokalitě s ideální dostupností i návazností na historickou zástavbu Karlína. Ten se díky povodni v roce 2002, která jej „vyčistila“ od spousty nánosů minulé éry socialismu, stal jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících městských částí. Ojedinělý je Karlín i tím, že se nevylidňuje. Naopak postupně ožívá. Nikoliv jen díky developerským projektům, které, často mylně, počítají s tím, že čtvrť lze budovat „shora“, ale naprosto přirozeně. Lidé v této čtvrti, plné zeleně a velkorysého prostoru, s postupně redukovanou dopravou, prostě chtějí bydlet.

Prostorová velkorysost Karlína je dána jeho historií. Až do roku 1817 zde dominovaly zelinářské zahrady a pověstný Schönfeldský letohrádek Ružodol, v němž se česky hrávalo divadlo již v 18. století. Z původních barokních staveb se dochovala Invalidovna (vystavěná 1731-1737 jako útočiště pro válečné invalidy s rodinami), usedlost Sluncová a malá hřbitovní kaple pod Vítkovem. Roku 1817 bylo zcela programově založeno, a v duchu zásad klasicistního urbanismu rozvrženo, předměstí Karlín, nazvané podle Karolíny Augusty, manželky Františka I. Záhy tu začala vyrůstat empírová činžovní zástavba, dosud z části dochovaná. Karlín byl nejmodernější částí Prahy. Zde vznikla první plynárna, zajišťující veřejné osvětlení, které se odtud rozšířilo do celé Prahy. Jezdily tudy první pražské tramvaje. Budovám zdejších manufaktur a továren, které už dnes mají jiné využití, hrozilo zboření a tím i zánik místního charakteru čtvrti, ale v roce 1999 byl dokončen palác Karlín a roku 2001 Corso Karlín. Věhlasný Ricardo Bofill tu do starých továrenských zdí zavěsil současnou stavbu ze skla a oceli a nová éra rozvoje Karlína byla odstartována...

V přímém sousedství Residence Expo, na místě bývalého statistického úřadu, stojí velice zdařilá administrativní budova, která zvítězila v soutěži o nejlepší administrativní budovu roku 2009. Tak výrazné stavby jako Sun Tower, či nádherný moderní palác Danube, snad netřeba připomínat. Dalším technickým unikátem východního panoramatu, který stojí v blízkosti, je libeňský plynojem. Západní panorama, kterému samozřejmě dominuje Vítkov, Petřín a především Pražský hrad, je krásné i díky parku Invalidovna, s již zmíněným rozlehlým barokním palácem.
Lze pokračovat donekonečna výčtem krás, významných staveb i počinů v okolí našeho domu, ale to už by bylo zbytečné. Ty lze objevovat při dlouhých procházkách v rozmanité zástavbě i členitém terénu okolí.

Šlo nám především o to, abychom si uvědomili, že skutečně žijeme ve výjimečném domě, v krásné lokalitě s bohatou historií. Bylo by tedy škoda, kdybychom o svůj společný majetek náležitě nepečovali.
Že lecos nefunguje a ani hned od počátku fungovat nemůže, že se vyskytnou problémy a závady, je u tak velké stavby s tolika nájemníky nasnadě. Proto velmi záleží na tom, abychom dokázali hned od začátku respektovat jasná pravila, která zpříjemní náš život a zkvalitní fungování domu jako celku. Právě proto, že nežijeme v obyčejném socialistickém paneláku, měli bychom nejen pečovat o společné prostory, udržovat je v pořádku, nedevastovat je, ale také si uvědomit, že i ony mohou být reprezentativní součástí našeho života. Patří k tomu i odbourání takových zlozvyků jako je např. „panelákové parkování“ obuvi před byty, kterému jsme se ještě nedávno sami smáli. Ale i vyvěšování nejroztodivnějších textilií a předmětů, nabídek k pronájmu do oken, oblepování designově čistých prostor vzkazy a upozorněními (na ty jsou určena důstojná místa). V neposlední řadě ke kultuře bydlení i veřejného prostoru kolem nás přispěje úzkostlivé udržování pořádku před domem a hlavně v okolí kontejnerů na odpad.

Další neuvěřitelnou vymožeností (krom prádelny, posilovny, recepce, sklepů...) domu je společná terasa a i ta si zaslouží náležité opečovávání a údržbu, aby nebyla jen dočasnou atrakcí, ale trvalou chloubou domu. Pokud se nám podaří žít spokojeně vedle sebe, ale i spolu, bude to nejen přínosem pro nás samé, ale i pro celou obrozující se čtvrť. V neposlední řadě to bude i malá satisfakce pro významné inženýry a tvůrce historie Karlína. Potvrdí se totiž idea, vycházející z myšlenek již zmíněného Le Corbusiera, mnohými považovaná za utopii, že spolužití v „kolektivním domě“ je nejen možné, ale i obohacující pro všechny šťastlivce, kteří se rozhodli do residence EXPO investovat, či se těší jak budou v krásném domě žít.


MgA. František Staněk, člen výboru


Odborná supervize Ing. arch. Zdeněk Lukeš, historik architektury